Načtením Map Google přijímáte zásady ochrany osobních údajů Map Google.
Pokud chcete přijmout další soubory cookie a automaticky načítat externí obsah: otevřete dialogové okno cookie.
Švýcarsko
Švýcarská konfederace je vnitrozemským státem ve Střední Evropě a je rozdělena do 26 kantonů. Bern je sídlem vlády a de facto hlavním městem. Švýcarsko jako alpská země hraničí na severu s Německem, na východě s Rakouskem a Lichtenštejnskem, na jihu s Itálií a na západě s Francií. Jsou zde čtyři oficiální úřední jazyky: němčina, francouzština, italština a rétorománština. Se 8,5 miliony obyvateli a plochou 41 285 km² náleží Švýcarsko k nejhustěji osídleným zemím Evropy.
Alpy zaujímají zhruba třetinu plochy Švýcarska a mají velký význam z historického a geopolitického hlediska. V rámci Evropy je výskyt čtyřtisícovek - 73 hor, z toho 19 hraničních hor s Itálii - ve švýcarských Alpách nejvyšší. Alpy také vytvářejí důležitý středoevropský klimatický a vodní přelom a většina turismu ve Švýcarsku se odehrává v alpských oblastech
Hlavní podíl na švýcarském hospodářství má hodinářský průmysl – vývěsní štít Švýcarska, který je synonymem kvality, trvanlivosti, jedinečnosti, přesnosti, tradice, designu a inovace -, strojírenství a textilní průmysl. Ten však zažil dobu svého rozkvětu v 19. století a dnes má jen vedlejší význam. Švýcarsko je známo především výrobou přesných nástrojů a přístrojů, pro chemický a farmaceutický průmysl a potravinářskou výrobu. Na významu dnes získává lékařská technika. Největší podíl zaměstnaných osob ale pracuje ve švýcarském obchodě, zdravotnictví a školství a také v bankách a pojišťovnictví. Věda a výzkum mají rovněž velký význam ve Švýcarsku chudém na suroviny: 10 univerzit a dvě technické vysoké školy, ETH v Zürichu a EPF v Lausanne, slouží jako státní výzkumná zařízení, a instituce celosvětového významu, jako např Evropská laboratoř pro základní fyzikální výzkum elementárních částic a struktury hmoty (CERN) nebo Evropská laboratoř amerického high-tech koncernu IBM, mají svá výzkumná pracoviště ve Švýcarsku.
Již zhruba 150 let je nejdůležitějším hospodářským odvětvím ve Švýcarsku turismus, jehož výhodou je centrální poloha v Evropě, hornatá krajina a krása země. V zimě bylo ve švýcarský horách již koncem 19. popř. začátkem 20. století lyžování jedním z nejoblíbenějších sportů. S trvalým růstem turistických středisek a lyžařských areálů, jako je např. Arosa, Adelboden, Bettmeralp, Brigels – Breil, Chur, Davos, Engelberg, Grindelwald, Riederalp, Villars-Sur-Ollon apod., se Švýcarsko dnes stalo jednou z neznámějších zemí, jaká proslula zimními sporty. V létě jsou Švýcarské Alpy protkány hustou sítí 50 000 km pěších tras a umožňují turistům a milovníkům horských sportů rozmanité výlety a horské popř. horolezecké tůry různých stupňů obtížnosti.
